PAMÁTKY A ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ
Památky
Najštejn, Neustein; Květnov (3.9 km)
zřícenina hradu
Nepatrné zbytky hradu založeného ve 14. století Jindřichem z Alamsdorfu. Po roce 1381 byl hrad opuštěn a postupem času se změnil ve zříceninu. Po roce 1989 zbytky hradu výrazně poničeny německými hledači pokladů.
Jezeří, Eisenberg (5.8 km)
zámek
Původně středověký hrad z r. 1365 byl v pol. 16. stol. upraven na renesanční zámek. Po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a od r. 1623 byl v majetku Lobkowiczů. R. 1649 barokně přestavěn. Po 2. sv. válce zestátněn a využíván armádou, poté chátral, ohrožen těžbou. Od r. 1988 je postupně rekonstruován.
Hausberk, Hausburk; Krásná Lípa (7.6 km)
zaniklý hrad
Terénní relikty hradu. O historii ani majitelích není nic známo, nálezy doložena existence ve 14. st. Dochován pahorek jádra s dvěma okruhy příkopů a valů. Hradní stavby byly z větší části dřevěné.
Most, Landeswarte, Hněvín (12.4 km)
hrad
Hrad založil Václav I. po r. 1230. R. 1421 obléhán pražskými husity. R. 1595 odkoupen městem Most. Za 30leté války opevněn, v l. 1651-3 hrad na žádost města zbořen. Dnešní umělá rekonstrukce hradu s využitím zřícenin vznikla v l. 1879-1900.
kostel Nanebevzetí Panny Marie (13.5 km)
sakrální památky
Gotický kostel byl postaven na místě vyhořelé baziliky ze 14. stol. 1549 renesanční přestavby, v 19 stol. regotizován. V roce 1975 byl kostel kvůli těžbě uhlí přesunut. Dnes přístupný.
Hasištejn (16.1 km)
zřícenina hradu
Královský hrad založen počátkem 14. století Fridrichem I. ze Šumburka. Roku 1418 dobyt vojsky Václava IV., následně darován Lobkovicům. Po požáru v roce 1560 zpustl.
Rýzmburk, Riesenburg (20 km)
zřícenina hradu
Rozsáhlá zřícenina významného hradu postaveného koncem 13. století Borešem Hrabišicem. V průběhu 16. století zcela zpustl.
Kadaň, Městské muzeum (20.2 km)
hrad
Královský hrad byl založen kolem r. 1260. Přestavován r. 1547 a po požáru r. 1811. Po r. 1750 sloužil jako kasárna a ztratil tím ryzí středověký charakter. Nyní je na hradě knihovna s internetovou kavárnou, obřadní síň a dům s pečovatelskou službou.
klášter františkánů s kostelem Panny Marie a Čtrnácti svatých pomocníků (20.4 km)
sakrální památky
První zmínky r. 1470 až 1500. V druhé pol. 17. stol. opraven. Roku 1950 areál uzavřel komunistický režim. V roce 1991 se opět vrátil do rukou františkánů, ti jej v roce 1994 předávají biskupství litoměřickému. Dnes v péči města Kadaně.
Duchcov (22.6 km)
zámek
Dvoukřídlý renesanční zámek vystavěn Lobkovici v 1. polovině 16. stol. Za třicetileté války zdevastován. V 18. století zrekonstuován a vyzdoben umělci jako jsou: Reiner, Braun, Brokoff. V 19. století barokní fasáda nahrazena jednoduchou klasicistní.
Funkštejn, Finkenštejn, Funkenštejn; Lestkov (24.2 km)
zaniklý hrad
Zaniklý hrad o němž se ví, že býval kdesi v okolí Klášterce nad Ohří. Postavený snad Vilémem ze Šumburka. Jediná zmínka o hradu je z roku 1465, kdy se uvádí jako pustý.
Egerberk, Lestkov, Egerberg (25.1 km)
zřícenina hradu
Prvním známým majitelem šlechtického hradu založeného na přelomu 13. a 14. st. byl Vilém z Egerberka. Stavba je ukázkou hradu s dvoupalácovou dispozicí. Dnes jsou zachovány zbytky příkopů, valů, hradeb, brány, paláců a hospodářských budov.
Kleinštejn, Klejštejn, Kleinstein, Pragerhaus (28.5 km)
zřícenina hradu
V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergriftového typu. Zánik hradu spadá do let 1435-1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Kleinštejna Vojtěchem z Doupova
Perštejn (28.5 km)
zřícenina hradu
Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.
Krásný Dvůr (29.3 km)
zámek
Původní mohutnou renesanční tvrz nechal v letech 1720 - 1724 F. J. Černín přestavět na trojkřídlý barokní zámek. Okolo anglický park s řadou romantických staveb. V roce 1945 se stal zámek vlastnictvím státu.
Louny 00ś MPR (29.4 km)
ostatní
Louny jako město vznikly 60. letech 13. stol. Po požáru r. 1517 město přestavěno a vybudován kostel sv. Mikuláše. Od pol. 19. stol. sídlo okresních úřadů. V 19. stol. a v 60. a 70. letech 20. stol. rozsáhlé demolice v historickém jádru.
Doubravská Hora (31.8 km)
zřícenina hradu
Hrad z roku 1478. V 17. století opatřen barokním opevněním. V roce 1626 vyhořel a roku 1639 poškozen dělostřelbou. Císařský výnos o boření hradů nařídil v roce 1655 jeho zboření. Do r. 1791 pustý. Koncem 19. století romanticky opraven.
Krupka, Rosenberg (34.1 km)
zřícenina hradu
Rozsáhlá zřícenina královského hradu z poč. 14. stol. Roku 1330 udělil Jan Lucemburský Krupku míšeňskému šlechtici Těmovi z Koldic. Silně poničen husity v r. 1426. Poté pozdně goticky přestavěn. Od r. 1621 trvale neobydlen.
Himlštejn, Nebesa; Peklo (34.4 km)
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z 15. st. - první zmínka z r. 1434. Vystřídal několik majitelů, za Šliků po r. 1528 zanedbáván a r. 1574 již uváděn jako pustý. Dochován suterén obytné věže s přilehlou hradbou, torzo paláce a 1. brány a zbytky parkánové hradby.
Pravda (34.9 km)
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z 1. pol. 14. stol. Za majitelů Mašťovských z Kolovrat v 1. pol. 15. stol. dostal hrad dnešní podobu. R. 1523 získali panství Lobkovicové, opustili hrad v 16. stol.
DALŠÍ MĚSTA
KADAŇ
Okres Chomutov. Kraj Ústecký.
R. 1848 královské město Kadaň, kraj Žatecký. V latinských textech civitas Cadanensis; v německých Kaaden.
Královské město Kadaň má bohatou historii. Osídlení dnešního území Kadaně sahá do velmi dávné minulosti. Město leží na úpatí Krušných hor, na levém břehu Ohře. Nejstarší archeologické nálezy dosvědčují, že první člověk se zde usadil asi před 16 tisíci lety. Kolem roku 1259 byla Kadaň králem Přemyslem Otakarem II. povýšena na svobodné královské město. K dalšímu rozkvětu města dochází za vlády Karla IV. Ten městu udělil právo úplné samosprávy a právo konání výročního trhu na den Povýšení sv. Kříže. K poctě Karla IV. se koná první týden v měsíci září každý rok Císařův den. Po roce 1989 se město začalo věnovat především městské památkové rezervaci. Proběhla rekonstrukce radnice a řady významných památek. Kadaň byla v roce 1996 vyhlášena ministerstvem kultury za Město roku 1995. Tuto cenu město získalo za nejlepší přípravu a realizaci programu „Regenerace městské památkové rezervace“.
Popis znaku: sídliště, založené asi kolem r. 1228, bylo povýšeno na město asi v polovině 13. století. Znak města je odvozen od starobylého pečetního znamení, doloženého už na pečetích 13. věku. Zatímco na nejstarší pečeti je brána bez mříže, lev na pravém a orlice na levém štítku a přilba na věži bez pokryvadel, jsou všechny mladší pečeti upraveny s mříží, pokryvadly a opačně položenými štítky. Lev i orlice jsou pak bez korun. Tak to náleží i znaku doloženému od první poloviny 16. století. Barva štítku s orlicí se někdy maluje zlatá, jindy stříbrná; v nové době Kadaň užívá správně stříbrného štítku, protože původně ve 13. věku na pečeti českého města nemohla být císařská orlice.
Pamětihodnosti: Františkánský klášter s kostelem Čtrnácti sv. Pomocníků (v roce 1995 prohlášen za národní kulturní památku), radnice, měšťanský dům Slunce čp. 185, Šlikovský dům čp. 184, děkanský chrám Povýšení sv. Kříže, hrad, klášter Alžbětinek s kostelem sv. Alžběty a sv. Rodiny, křížová cesta, kostel Stětí sv. Jana Křtitele, obnovené městské hradby se Svatou bránou a Žateckým barbakanem.
-
KLÁŠTEREC NAD OHŘÍ
Okres Chomutov. Kraj Ústecký.
V latinských textech Claustrellum, Closterlin, Clastrzecz; v německých Klösterle.
První doložené známky o osídlení jsou spojovány s řádem postoloprtských benediktinů, kteří v místě dnešního Klášterce v letech 1150 až 1250 vybudovali pobočku proboštství, tzv. claustrellum - malý klášter. Latinský název Claustrellum se později mění na německý Klosterlin a v r. 1407 se prvně objevuje česká verze Klasterecs. V této době je osada označována jako oppidum - městečko. Charakteristické pro další vývoj byly změny vlastníků a také rozsáhlé požáry, které měnily podobu městečka. V roce 1277 zdejší proboštství zrušil král Přemysl Otakar II. a posléze je jako léno přidělil za věrné služby rodu Šumburků. Roku 1449 prodal Vilém ze Šumburka téměř celé panství Vilémovi z Ilburka, který jej pro značnou zadluženost prodal novým pánům - rodu Fictumů. V roce 1512 dosáhl Kryštof Fictum propuštění statků z léna a v místech dnešního zámku vystavěl panský dům, kam přesídlil z Nového Šumburku v roce 1514 a přenesl sem i správní centrum Klášterského panství. Toto panství vlastnili Fictumové až do roku 1620. Další osudy Klášterce byly již v rukou jiného šlechtického rodu - rodu Thunů. Významně se do dějin města zapsal Michael Osvald, který dal obnovit zámek zničený požárem v roce 1639 za 30leté války. Zároveň se zámkem došlo i k úpravě jeho okolí a vznikla tak barokní zahrada se sallou terrenou, logií a sochařskou výzdobou Jana Brokoffa, který byl ve službách Thunů v letech 1685 až 1687. Michael Osvald se zasloužil o založení rozsáhlého parku v okolí zámku a jeho zásluhou byl také vystavěn farní kostel Nejsvětější Trojice s rodinnou Thunskou hrobkou. V roce 1999 obdrželo město ocenění „Město roku“ za regeneraci kulturních památek.
Popis znaku: Na modrém štítě je stříbrná, z kvádrů stavěná hradební zeď s věžovitou branou uprostřed. I věž je stříbrná a kvádrová. V přízemí má otevřenou bránu bez vrat s vytaženou zlatou mříží, v patře jsou dvě obdélná okna vedle sebe. Věž vrcholí cimbuřím o třech stínkách a červenou špičatou střechou se zlatou makovicí. Také obě části hradební zdi mají po třech stínkách cimbuří. Nad ním po obou stranách věže vyrůstá po třech zlatých klasech pšeničných, každý s jedním listem, nakloněných k okraji štítu.
Pamětihodnosti: zámek ze 16. století s barokní zahradou, stálá expozice sbírek českého porcelánu na zámku, anglický park se sallou terrenou, loggií a sochařskou výzdobou Jana Brokoffa, kostel Nejsvětější Trojice s rodinnou Thunskou hrobkou, druhá nejstarší porcelánka v Čechách (1794, dodnes v provozu), minerální pramen Eugenie objevený 1833.
VÝLETY
Zámek Červený Hrádek
Zámek Krásný Dvůr
Městské informační centrum Chomutov-Město Chomutov
Turistické informační centrum Kadaň-Město Kadaň
Turistické informační centrum Klášterec nad Ohří
Turistické informační centrum Most-Město Most
Turistické informační centrum Žatec-Město Žatec
JIRKOV
Okres Chomutov. Kraj Ústecký.
R. 1848 panství Jirkov, kraj Žatecký. Původně Borek, v latinských textech Jirkow, Jirkov leží pod Krušnými horami v bezprostřední blízkosti okresního města Chomutov na okraji Mostecké pánve. Má bohatou historii, střídaly se v ní doby rozkvětu s obdobími úpadku. Měl řadu majitelů, z nichž jmenujme alespoň rod Lobkoviců, císaře Rudolfa II. či rody Rottenhanů a Buquoyů. Svobodným městem se stal Jirkov až v r. 1848. Město vzniklo jako podhradí strážního hradu Borek, dnešního Červeného Hrádku, na bývalé zemské stezce, zvané Míšeňská zemská brána; vedla ze Saska přes Jirkov a Louny až do Prahy. Založení města spadá pravděpodobně do poloviny 13. století, do doby krále Přemysla Otakara II., známého kolonizátora pohraničních oblastí Čech. O sto let později, r. 1455, se stal Jirkov městem.
Popis znaku: Na modrém štítě je do polovice sahající stříbrná hradební zeď z kvádrů s pěti stínkami cimbuří. V hradbě je otevřená brána, uvnitř černě malovaná, se spuštěnou červenou mříží se stříbrnými hroty. Vrata jsou modrá, černě okovaná se stříbrnými hřeby. Nad hradební zdí je stříbrný štítek a na něm zlaté kosmé břevno se třemi červenými srdci za sebou. Nad celým štítem je doprava obrácený stříbrný kolčí helm se zlatým monile na šíji. Na helmu je červeno-stříbrná točenice, ze které splývají pokryvadla vpravo červeno-stříbrná, vlevo modro-zlatá. V klenotu je stříbrné křídlo letkami doleva obrácené a na něm tři srdcovité jetelové lístky špičkami spojené, v červené barvě.
Pamětihodnosti: děkanský kostel sv. Jiljí z r. 1538, městská věž, morový sloup s Pietou z r. 1695, radnice, socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1708, kašna z 2. pol. 18. stol., boží muka z doby kol. 1600, kaple Panny Marie z let 1767-73.
CHOMUTOV
Okresní město. Kraj Ústecký.
V latinských textech Comotavia; v německých Komotau.
První historická písemná zmínka o Chomutovu pochází z roku 1252. Dalších 250 let poté ve městě vládl Řád německých rytířů. Po roce 1411 převzal Chomutov český král jako město zástavní. Velkou ranou ve vývoji města bylo dobytí husitskými vojsky 15. března roku 1421. Nový rozvoj Chomutova nastal však na konci 15. a 16. století. Tehdy byla postavena v základech většina domů v historickém centru a do dnešních dob se zachovaly významné sklípkové klenby, zaklenutí děkanského kostela a sálů radnice - bývalého zámku a byla vztyčena také městská věž. Loubí měla většina domů na náměstí - dnes je zachován úsek v jižním průčelí náměstí. Mnoho domů mělo hodnotné pískovcové vstupní portály - zachován u domu U dvou medvídků v Revoluční ulici. Na počátku 17. století se Chomutov vykoupil a stal se svobodným královským městem. Slibný rozvoj města na obchodní trase byl přerušen třicetiletou válkou. Z hospodářského útlumu se město dostalo až v polovině 19. století s rozvojem těžby hnědého uhlí a ocelářského průmyslu. V roce 1846 bylo v okolí města 47 uhelných a v horách 21 rudných dolů. V Chomutově se postupně rozvíjely Mannesmannovy závody, které měly rozhodující význam pro formování města koncem 19. století a ve 20. století. Po roce 1870 zde vznikl významný železniční uzel se spojením na Cheb, Prahu, Ústí nad Labem, Chemnitz, Vejprty. Byly zde postaveny i další podniky - výroba hodin, klobouků, zbraní, porcelánu, které však do poloviny 20. století postupně zanikly. Na konci 19. století vznikly všechny významné budovy ve městě jako okresní soud a okresní hejtmanství, okresní nemocnice, městský park a městská parková dvorana - divadlo, obchodní domy a řada měšťanských obytných domů a vil. Bylo upraveno Kamencové jezero pro koupání, při něm vznikly kamencové lázně a lesní divadlo. Pro procházky měšťanů byly upraveny lesní cesty v horském údolí Chomutovky a byla vystavěna rozhledna na Strážišti - dnešní Partyzán. Na konci 19. století byl již Chomutov významným centrem průmyslovým i společenským. Období první Československé republiky a druhé světové války bylo poznamenáno konflikty mezi českým a německým obyvatelstvem. Poválečný vývoj po příchodu nových českých osídlenců se opět obrátil jednostranně k rozvoji průmyslu a hlavně hnědouhelných dolů v okolí města. Byly vybudovány nové obytné okrsky a v 70. letech došlo k faktickému spojení se sousedním městem Jirkovem. Dnes je Chomutov stále průmyslovým městem s perspektivou rozvoje nových odvětví, sídlo tradičních důlních podniků, ale i město zaměřené na rekreaci ať již ve městě na Kamencovém jezeře, nebo v blízkém okolí - v Krušných horách, na Nechranické přehradě a v Poohří.
Popis znaku: Na modrém štítě je stříbrná hradební zeď s cimbuřím o šesti stínkách s otevřenou branou se zlatými vraty s černým kováním. V bráně je vytažená zlatá mříž a pod ní je červený štítek se stříbrným českým lvem se zlatou zbrojí a jazykem. Nad hradbou stojí dvě rovněž stříbrné věže, každá s jedním velkým oknem a s cimbuřím o třech stínkách. Střechy jsou červené se zlatými makovicemi. Nad štítem je zlatá královská koruna.
Pamětihodnosti: raně gotický kostel sv. Kateřiny, pozdně gotický děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie s přistavěnou Městskou věží (1584), jezuitský klášter a gymnázium (1591-1670), barokní kostel sv. Ignáce, radnice, sloup Nejsvětější Trojice.
